Palcové titulky v novinách hlásají, že americký kongresman Kevin Yoder se postaral o další skandál v předvolební kampani: při loňské návštěvě Izraele se koupal nahý v Galilejském jezeře, které je, alespoň jak tvrdí noviny, posvátné. Podle amerického listu Politiko celý incident dokonce vyšetřuje FBI.
Marně přemýšlím, jakou posvátnost Galilejského jezera mají noviny i FBI na mysli. Podle Nového zákona měl Ježíš chodit po jeho hladině, na břehu kázat a v blízkém okolí jezera uzdravovat a vykonat plno zázraků. To je hlavní důvod, proč novináři a bezpečnostní agenti považují jezero za posvátné?
Nejspíše ano, z pohledu amerických křesťanských fundamentalistů je v Izraeli totiž posvátné naprosto vše. Nesmíme však zapomínat, že současný Izrael není křesťanská, nýbrž židovská země. Přes 75 procent jeho obyvatel tvoří Židé, kteří však Ježíše za svého proroka ani mesiáše neuznali. Ježíš byl samozřejmě Žid, již od dob saduceů ho však židovská tradice považuje za tak zvaného falešného mesiáše – jednoho z mnoha (ironicky podotýkám). V 16. a 17. století to byl ku příkladu docela výnosný byznys: nechat se považovat za židovského mesiáše, Šabtaj Zvi by mohl vyprávět…
Galilejské, jinak také Genezaretské či Kineretské jezero, není v židovské tradici považované za posvátné. Hebrejská tradice zná sice koncept čtyř svatých měst, kde vedle Jeruzalému, Hebronu a Safedu náleží také Tiberias, jenž se rozprostírá na břehu Galilejského jezera. Posvátný charakter města souvisí s židovskou minulostí (sídlila zde významná rabínská škola a vznikal tu Jeruzalémský Talmud), nikoli však s přilehlým jezerem.
Pobřeží Galilejského jezera kolem Tiberiasu je dnes plné moderních hotelů a kempů, klubů a diskoték, koupališť i rozlehlých aquaparků s tobogany. Moře – hebrejsky „jam“ –, jak mu Izraelci říkají, brázdí četné rybářské i výletní lodě. Turistický průmysl a infrastruktura jsou zde nadmíru rozvinuté; české Lipno působí v tomto ohledu jako chudý bratranec z třetího světa. Vskutku nic, co by připomínalo aspoň letmý závan svatosti.
Koupala jsem se zde mnohokrát, voda je tu na můj vkus studená a hlavně špinavá (ano, jsem zhýčkaná Mrtvým mořem). Bez mučení se také přiznám, že několikrát i bez plavek. Místní zákony to sice nedovolují – nudismus je v Izraeli oficiálně zakázaný, přesto se zde najde několik veřejně známých nuda pláží. Na pobřeží Galilejského jezera žádná taková není. Řeší se to tu jednoduše: stačí odejít pár desítek metrů od klasických látkových pláží a máte klid, o jakém se vám u většiny českých rybníků nesní. Nikdo vás neokuje, ani vám nenadává. Prostě posvátný klid…to je asi ta jediná posvátnost Galilejského jezera, o níž tu novináři pořád dokola mluví.
Autor: Eva Janáčová